KLUB CHOVATELŮ NĚMECKÝCH DOG
KLUB CHOVATELŮ NĚMECKÝCH DOG
16.9.2024 | Hana Stavovčíková, Ing. | Síň slávy | 74
Josef Krs - Chovatelská stanice Z CIANKY, Z NOVÉ CIANKY
Mezi dlouholeté chovatele německých dog patřil nesporně Josef Krs z Přeštic. Jeho prvním psem byla německá doga a choval je společně se svým bratrem Václavem Krsem. S Josefem jsme se pravidelně setkávali na výstavách a jeho posledním psem byl Elvis v. Hause Schleicher. Choval barevný ráz žlutý, žíhaný a modrý.
„V roce 1972 jsem si přivedl svojí první dogu od Josefa Langmajera. Byla to žíhaná fena Cia Velan. Podle ní jsme také později nazvali naší společnou chovatelskou stanici z Cianky. První vrh jsme ale odchovali na chovatelskou stanici pana Langmajera, protože ta naše byla tehdy ještě v řízení. Brácha Venca byl tehdy na vojně, a když se vrátil a viděl naši dogu, moc se mu líbila. Domluvili jsme se tehdy na tom, že pan Langmajer bude chovat modré a skvrnité a my žluté a žíhané“, vyprávěl mi o svých začátcích Josef Krs a pokračoval. „Z prvního vrhu jsme si nechali Heny Velan, jejím otcem byl Hoss v. Bad Rappenau a matkou byla Cia Velan.“
V sedmdesátých letech nebyl import psů ze zahraničí běžnou záležitostí, ale Josef Krs díky své přátelské povaze přeci jen cestu našel. „No, měl jsem výhodu, že jsem jezdil s náklaďákem nejen v Čechách, ale i za hranice. Chtělo to taky trochu štěstí. Jednou jsem vykládal náklad v Německu a pomáhal mi tam jeden Čech. A jak jsme tak povídali, tak mi řekl, že jeho soused chová taky dogy. Požádal jsem ho, aby mě tam dovedl a nestačil jsem koukat. Německý chovatel tam měl několik dog a mezi nimi byl tehdy Glamour v.d. Alten Domstadt Regensburg a toho mi nakonec také prodal. Byl jsem rád, že vezu nejen pěkného psa, ale i z hlediska chovu novou krev. Glamour se tehdy také v chovu výrazně prosadil a měl bezvadnou povahu,“ vyprávěl o zajímavém setkání spojeném s dovozem Glamoura do Čech.
Jiná situace byl samozřejmě spojená s krytím. Podle jeho vyprávění bylo možné se domluvit s chovatelem, který přivezl psa na hranice, a po dohodě s celníky bylo možné nakrýt. „Někteří němečtí chovatelé na nás koukali jak na zjevení a neměli o nějaké kontakty zájem, ale komu šlo o kvalitu a exteriér dogy, tak to bral jinak. Tak také vznikla přátelství mezi naším Vencou a Sašou Tiefenbachem. Saša byl mockrát ochotný přijet na krytí na hranice, někdy nás navštívil i v Čechách, a pak, když se hranice otevřely, jsme za ním jezdili bez problémů a poměrně často a dovezli od něj řadu psů. Výrazně se u nás projevil Cranach vom Hause Tiefenbach a řada dalších psů a fen. Osobně jsem přesvědčený, že Saša Tiefenbach a Albert Schleicher pomohli dobrému chovu německé dogy u nás,“ vyslovil svůj názor zkušený chovatel.
Mělo to i svá úskalí. Ne všichni dovezení psi a zejména štěňata se povedli. Někdy nevyšly zuby. „Dokonce nám jeden chovatel dovezl štěně s rozštěpem nosu, ale my tu vadu neznali
a nevšiml jsem si toho. Byl to sice nádherný pes, ale skončil na zahradě u milovnice německé dogy. Jeho paní mi pak psala, jak bezvadnou povahu ten pes měl. To vše ale k chovatelství patří,“ hovořil Josef o úskalích chovu v té době.
„Trvalé přátelství nás spojilo s Albertem Schleicherem. Byl jsem s panem Langmajerem na světové výstavě v Insbrucku, kde jeho Ike Velan získal titul Světového vítěze a na druhém místě byl se svým psem Albert Schleicher. Smluvili jsme se, protože Albert chtěl Ikem nakrýt, a tak jsme postupně navázali opravdu přátelské vztahy,“ vzpomínal Josef Krs a hned dodal: „Albert byl zkušený chovatel a dogám se věnoval s velkým zaujetím. Všechny nás zaskočila jeho smrt, navíc byl ode mne o rok starší. Měnili jsme si štěňata, vždyť Elvise mám od něho. On měl ode mne Nikol a Nexii z Nové Cianky. Je ho škoda, protože dogám rozuměl a měl skvělý chovatelský cit.“
Josef Krs choval společně s bratrem Václavem do roku 1984 na společné chovatelské stanici
z Cianky a od roku 1984 měl odchovy od A až do písmene N pod názvem z Nové Cianky.
„Vzpomínám si na Glamoura, byl to opravdu dobrák pes. Když jsme se vraceli z výstavy z Brna, to ještě nebyla dálnice, tak jsme zastavili na jídlo U Devíti křížů. Já nechal psovi otevřená zadní okýnka v autě napůl, aby mu to větralo a šli jsme do restaurace na jídlo. Jenomže pes tam strčil tlapy na sklo, zabral a stočil si okýnko sám, prolezl ven a přišel za námi do restaurace. Mezi lidmi, co tam seděli, způsobil hotové pozdvižení, protože tak velkého psa asi v životě neviděli,“ dodal tehdy Josef vzpomínku na milovaného Elvise.
Štěňata z Cianky a z Nové Cianky výrazně ovlivnila chov německých dog u nás i nové začínající chovatele. „Velmi úspěšný byl vrh E po Golden Boy vom Old Bavaria, kde byl úspěšný celý vrh Ex, En, Exa, Elvis, ale i vrh CH, z něhož byla Chasita z Cianky, její mámou byla Isabel Odeon a děda by Aljoscha Füstethum Lippe - vynikající pes. Nádherná byla i Nikol z Nové Cianky, kde byl otec Lexus Norach a matka Hexa Bohemica Hastav a měl ji Albert Schleicher, uzavřel tehdy své vzpomínky Josef Krs a dodal: „opravdu moc mě těší, že jsem měl ke kvalitnímu chovu německé dogy co přidat, já i můj bratr Venca.“
Skvělý a přátelský chovatel Josef Krs opustil své milované dogy a všechny své přátele ve věku 67 let 4. 3. 2010.
Autorkou textu a fotografií je chovatelka německých dog, Ing. Hana Stavovčíková (ch. st. Bohemica Hastav), která kontaktovala dlouholeté chovatele a na základě živých rozhovorů s nimi, napsala jejich vzpomínky.
