Miroslav Skala - ch. st. ZE STRAHOVSKÝCH SKAL

28.12.2024 | Hana Stavovčíková, Ing. | Síň slávy | 155

Miroslav Skala byl dlouholetý chovatel německých dog a majitel chovatelské stanice ze Strahovských skal. Patří nepochybně ke garnituře zkušených chovatelů a příznivců dog u nás v době, kdy dovoz psů či připouštění v zahraničí patřilo k chovatelským snům.

A co víc, Miroslav Skala byl vynikajícím cvičitelem a s německou dogou vyhrál v roce 1962 utkání družstev Československo x NDR. Tam jsme na body vysoko porazili německé ovčáky. Byl zakladatelem Bendova memoriálu, který pokračuje dodnes. Založil ho na památku svého dobrého přítele, který přežil koncentrák.

• „Německé dogy jsem choval od roku 1951, dogy se mi líbily, ale když se podíváte na fotky, které mám z té doby, je evidentní, že doga tehdy a dnes je nebe a dudy. Měl jsem do jisté míry štěstí, protože jsem odchovával štěňata německých ovčáků pro pohraniční stráž a k tomu jsem si choval své dogy. Nejvíce psů jsem měl tak 5 fen německého ovčáka a k tomu 7 – 8 německých dog. Moje první chovná fena byla Asta von Gorbitz od kamaráda z Německa“ vzpomínal Miroslav Skala, když jsem za ním přijela do Prahy. Seděli jsme tehdy nad krabicí fotek a on občas nějakou ukázal a pokračoval. „Odchoval jsem za celý život asi jen 20 vrhů dog, víc jsem se věnoval výcviku. Moje první doga byla s pp harlekýna Asta z Fojtíkovy farmy, ale tu mi otrávili. Pak jsem si vzal žíhaného psa Arna z Vitáčkova sadu, který choval na feně z chovu Karla Měchurky CHS z Podlipan. Arno byl přeborníkem, 3 x po sobě se kvalifikoval na Mistrovství republiky a za naši zemi startoval ve výcviku a obraně na mistrovství v Berlíně, kde porazil i Němce. A byl první i na výstavě v Lipsku.“
• Dnes už asi nikdo neví, že Miroslav Skala byl zakladatelem Bendova memoriálu.  „Viktor Benda byl můj výborný kamarád, byl také v koncentráku, a když se vrátil, pořídil si dogu a cvičil. Jeho chovatelská stanice se jmenovala ze Švédských valů. Koncentrák ho strašně poznamenal, a tím víc se upnul k dogám. Když zemřel, řekl jsem si, že bychom se na jeho památku měli výcviku věnovat a založil jsem první ročník soutěže v roce 1964, která pokračuje dodnes,“ přiblížil historii memoriálu Miroslav Skala.
• V té době také choval Karel Měchurka. Byl  to velmi zkušený chovatel a jeho odchovy  CHS z Podlipan se objevovaly ve své době v rodokmenech mnoha dog. „No jo, když si na něho vzpomenu, byl to výborný člověk a kamarád. Pamatuju si, že jsem k němu jednou přijel na návštěvu do Olešky a on mi povídá, že v Českém Brodu se pořádá Memoriál Zdenka Mutla ve výcviku psů. Vzal jsem Arna, kterého jsem všude brával s sebou a vyrazil s ním hned, abychom to stihli. Když jsme dorazili na místo, tak tam ti cvičitelé německých ovčáků, kterých tam bylo nejvíc, říkali: „Co tady s tím teletem dělá…. Nezbláznil se….?“ Ale Arník mě nezklamal. Stopa byla v oranici, pršelo, a Arny šel najisto a já nakonec ten jejich přebor vyhrál a byl první,“ vyprávěl své vzpomínky s potěšením v hlase a dodal. „Ze svých zkušeností vím, že doga se dá velmi dobře vycvičit, má vynikající nos a je spolehlivá.“
• Dogy chovala také vaše manželka Helenka.“ No jo, když jsem se s Helenkou seznámil, tak měla samé německé ovčáky, ale pak přišla ke mě a už to byly jenom dogy. Měla k dogám cit a prostě to uměla. Dokázala v krátké době srovnat psa, který pasuje (chodí mimochodem), byla šikovná,“ vzpomíná s dojetím Miroslav na svou manželku, která již zemřela.
• „Vzpomínám také na chovatele Vencu a Josefa Krsovy, Ladislava Langmajera a pana Hodana …. No, byli jsme parta, Měchurka, kluci Krsovi, Langmajer, co začínala spolu. Šlo nám o dogy, pravidelně jsme se vídali na výstavách, jezdili jsme do Polska, do Maďarska. Často jsme se scházeli u některého z nás. Jednou si pamatuji, že jsme slavili a vypili pět lahví koňaku, mluvili jsme, jak to bývá o dogách, o ženských a potom se rozjeli domů. Jednou jsme zase jeli do Maďarska na výstavu a vezli tam štěňata na prodej, ale tak jsme oslavovali úspěch z výstavy, že jsme žádné peníze za štěňata domů nepřivezli,“ vyprávěl s úsměvem a dodal: „ale dneska už jsou to jenom vzpomínky.“
• Přínosná byla spolupráce s CHS Eval Prim vzpomínal. „Eva Valčíková byla kamarádka, která se vdala do Jugoslávie a měla možnost vycestovat a nakrýt v zahraničí. Tak jsem jí dal Iku a ona ji připustila v Německu a štěňata jsem odchoval na její stanici. Jinak nebyla šance sem dostat cizí krev,“ vysvětluje spolupráci se stanicí Eval Prim.
•  Vzpomněl i na výcvikové utkání v  roce 1967 nazvané Praha – Berlín v Horoměřicích.  „Bylo to utkání ve výcviku německých dog mezi námi a NDR. Prostory a ubytování nám poskytlo JZD Horoměřice a my se dohodli s Němci, že až bude po závodě, zúčastníme se společně prvomájového průvodu. Měření sil ve výcviku jsme pochopitelně vyhráli. Při pochodu z Horoměřic do Nebušic ale němečtí psovodi zjistili, že jsme jim omylem z neznalosti dali západoněmeckou vlajku. Praštili s ní na zem a z průvodu se vytratili. Večer jsme se jim při posezení omluvili a společně jsme se tomu zasmáli.“
• „Německá doga je překrásný pes, ale dnes je to o něčem jiném. Dogu dělá hlava a soulad těla. Mně se jen líbily víc kupírované. Vzbuzovaly respekt, měly přísný výraz a vypadaly vyšší. Dneska se kupírovat nesmí, a tak je jejich výraz přátelský. Navíc, jak se dlouhá léta kupírovaly, tak i výběrem měly větší sklon ke vztyčení kupírovaného ucha a některé dogy dnes mají snahu i převislé uši přizvedávat,“ uzavřel své vzpomínky Miroslav Skala.

      Život cvičitele Miroslava Skaly se uzavřel 11. 1. 2015. Jeho láska k německým dogám mu přivedla do cesty dobré kamarády. Pro svého nejlepšího kamaráda, který dokázal přežít útrapy koncentráku zajistil trvalou vzpomínku v podobě krásné sportovní akce i pro dnešní dogaře, Bendův memoriál. A právě letos, v roce 2024, je to již jubilejní 60. ročník memoriálu Viktora Bendy.

      Oba přátelé Miroslav Skala i Viktor Benda byli činorodí lidé, plní odhodlání, s dobrým srdcem a oddanou láskou ke krásným německým dogám.

                Autorkou textu a fotografií je chovatelka německých dog, Ing. Hana Stavovčíková (ch. st. Bohemica Hastav), která kontaktovala dlouholeté chovatele a na základě živých rozhovorů s nimi, napsala jejich vzpomínky. 

Další články v této kategorii

Josef Krs - ch. st. Z CIANKY, pozd. Z NOVÉ CIANKY 21.7.2024
Václav Krs - ch. st. Z CIANKY 21.7.2024
Josef Hodan - ch. st. HODEOM, dříve ODEON 9.7.2024
Ladislav Langmajer - ch. st. VELAN CS 17.6.2024