15.10.2024 | Hana Stavovčíková, Ing. | Síň slávy | 247
Čestný předseda Klubu chovatelů německých dob v České republice. CHS Velan CS zná snad každý, kdo chová dogy. Patřila dlouholetému předsedovi KCHND Ladislavu Langmajerovi a vlastnil ji společně se svojí manželkou Věrou.
Ladislav Langmajer byl výraznou osobnostní, vynikajícím chovatelem a upřímným člověkem. Celý svůj život zasvětil chovu německých dog. Byl předsedou klubu od roku 1977 do roku 1991 celých 14 let. Dokázal výborně jednat s lidmi, držet kolektiv pohromadě a skvěle vystupoval na veřejnosti. Z pozice ředitele zemědělského podniku měl možnost vycestovat do zahraničí, a tak to využil i pro dovoz německých dog do České republiky.
Svůj první vrh černých a skvrnitých dog odchoval již v roce 1969, kde otec byl Alf v. Lindenhof a matka Ostra ze Švédských valů. Málokdo ale ví, že měl také čtyři vrhy žlutých a žíhaných štěňat:
vrh C - m: Aga Odeon, o: Brix Bolid CS
vrh E - m: Aga Odeon, o: Bruk de Oran
vrh F - m: Cia Velan CS, o: Cyklon Odeon
vrh H - m: Cia Velan CS, o: Hoss v. Bad Rapenau (importovaný žlutý pes ze SRN)
Od vrhu G pak už to byla pouze barva černá a skvrnitá. Ze zahraničí dovezl fenu Daisy v. Bambihaus a z krytí se psem Ivan v. Fürstenlager CIB.CH.Lux. se narodil velmi povedený vrh z něhož vynikli fena Ika Velan CS a zejména skvrnitý pes IKE Velan CS, který na světové výstavě v Insbruku v roce 1976 získal titul Světový vítěz. V roce 1981 to byl právě plátový pes, kterého jako dar věnoval Ladislav Langmajer kubánskému představiteli Fidelovi Castrovi na Kubu, kterého pes velmi potěšil a získal si ho svou povahou.
Výrazný byl také vrh U, z rodičů o: Baron Eval Prim a m: Riga Velan CS, z něhož vzešla fena Utte Velan CS, která byla zakladatelkou CHS. Regia Uttis Ivety Herinkové.
Poslední dogou byl skvrnitý pes Cesar Velan CS.
„Doga je velice vnímavá a věrná. Potrestat v její přítomnosti dítě je naprosto nemožné. Děti miluje a velmi přilne k rodině, kterou přirozené chrání,“ říká o povaze německé dog Ladislav Langmajer a dodává. „Je si vědoma své převahy a každému nežádoucímu vetřelci dá svou sílu najevo.“
„Moje první doga pocházela od přítele Jindráka z Kunratic a svou druhou žíhanou dogu jsem měl od přítele Josefa Hodana,“ vypráví o svých začátcích v chovu a pokračuje: „Moje manželka chovala pekinéze a jednoho darovala našim známým v Německu a ti nám napřesrok přivezli skvrnitou fenku Daisy von Babihaus, které se měla v krátké době narodit štěňata. Mezi narozenými štěňaty vynikal skvrnitý pejsek Ike. A když dospěl bylo vidět, že má skutečně výjimečný exteriér. Celý vrh byl vyrovnaný a krásný, ale můj Ike, když dospěl vyhrál Světovou výstavu v Insbruku,“ svěřuje se se svými pocity dojatě dlouholetý chovatel. „Tehdy jsme si povídali s Josefem Hodanem jaké asi tak mám šance na takové prestižní výstavě a Josef povídá …“ buď se bude hodnotit hlavička nebo barvička, a to vše bude záležet na posuzovateli“….“A Josef měl skutečně pravdu. V závěrečném hodnocení jsem byl mezi pěti nejlepšími psy předvedenými na této výstavě a nemohl jsem tomu uvěřit. A když švýcarský rozhodčí shrnul své hodnocení do celkové vyrovnané substance, byl to pro mne nádherný a nezapomenutelný zážitek,“ vypráví i po letech s velkým dojetím Ladislav Langmajer.
Životní příběh dvaaosmdesátiletého Ladislava Langmajera se uzavřel v únoru 2010, kdy po delší nemoci zemřel. Čest jeho památce.
Autorkou textu a fotografií je chovatelka německých dog, Ing. Hana Stavovčíková (ch. st. Bohemica Hastav), která kontaktovala dlouholeté chovatele a na základě živých rozhovorů s nimi, napsala jejich vzpomínky.