Tetování se může provést několika způsoby, v praxi se používají dva

a) tetovací kleště
Jedná se o speciální kleště, do kterých se upnou číslice (písmena) vytvořené z takového množství jehel, aby bylo písmeno dostatečně čitelné (cca 5-10 jehel na jednu číslici). Na kůži ucha (slabiny) tetovaného zvířete se pak nanese tetovací barva speciálně určená k tomuto účelu a stisknutím kleští jehly proniknou kůží a zanesou tak částečky barvy do podkoží. Pro lepší čitelnost je vhodné barvu do vpichů ještě řádně vmasírovat. Ačkoli se jedná o zákrok poměrně bolestivý, není u malých štěňat zpravidla nutno provést znecitlivění. Tetování odrostlých štěňat a dospělých psů však již anestezii vyžaduje.

b) tetovací pero
Funguje na podobném principu jako kleště, sada jehel je však umístěna na hrotu jakéhosi pera, odkud v rychlých intervalech vylézají (perforují kůži) a zase se schovávají. Číslice (písmena) se v tomto případě vytvářejí "psaním" rukou. Výhodou oproti kleštím je menší bolestivost provedení, nevýhodou může být špatná čitelnost číslic v případě tetování nezkušeným pracovníkem.

Výhodou tetování je, že je tato metoda uznávána jako legitimní většinou chovatelských klubů, je snadno proveditelná a většinou nenáročná při odečítání čísla.

Nevýhod je však více. Především je tetování pro zvíře bolestivé, často bývá špatně čitelné, zarostlé v srsti, čitelnost se také výrazně zhoršuje s věkem zvířete (stářím tetování). Pro cizího člověka (nálezce, rozhodčí na výstavě) může být u agresivnějších jedinců špatně dostupné. Kontak na majitele (a často pouze chovatele) lze získat jen od chovatelského klubu, což může být pro leckterého nálezce poměrně komplikované (nemusí například přesně určit plemeno zvířete apod.), tetují se pouze zvířata čistokrevná s PP a v neposlední řadě, šikovný zloděj dokáže číslo znečitelnit, odstranit, nebo dokonce přepsat na jiné.

Přesto, že tetování bude pravděpodobně ještě nějaký čas hrát v oblasti označování zvířat velmi důležitou roli, jeho dny jsou myslím sečteny a postupem času bude nahrazeno modernějšími metodami, pravděpodobně čipováním.

Související článek:
Čipování

Článek byl zveřejněn s laskavým svolením autora, který působí na veterinární klinice AA-Vet.