Ten měl velmi těžký úkol, neboť dogouši cvičili tak, že při pohledu na ně by leckterý vlčák zblednul závistí. Jen kdyby jim to někteří páníčkové nekazili.

Nastup psu

Závodilo se ve třech kategoriích:

  • ZZO (Zkouška základní ovladatelnosti) – tato kategorie měla nejvíce závodníků. Ti museli prokázat své schopnosti v chůzi u nohy, povelech na místě (sedni, lehni), obraty na místě a samozřejmě přivolání, odložení a aport. Každý páníček věděl, v čem je jeho dogouš nepřemožitelný a kde jsou jeho slabiny, a tak na řadu přišla i volby správné taktiky. Ti kteří nezvolili správnou taktiku a ještě nerozeznali levou od pravé, pak měli smůlu a museli své dogátko prosit za odpuštění.
  • ZM (Základní minimum) – v této kategorii šlo již do tuhého, kromě základní poslušnosti měli dogoušové za úkol předvést ještě stopování, revíry a nezbytnou obranu. Jak bylo řečeno v úvodu pracovní plemena by mohla závidět, neboť výkony byly jedním slovem skvělé. Určitě si pak dovedete představit, že poslední nejvyšší kategorie opravdu stála za to.
  • ZVV1 (Zkouška všestranného výcviku 1) – ta byla pastvou pro oči kynologovy. Přesné následování lomené stopy, vzorové označení předmětu ... no prostě nádhera.

"Je hele tamhle se kutálí míč a ty strejdové a tety vypadají tak přátelsky .... tak proč mě zase voláš zpátky, mohla to být sranda ... no dobře já chvilku posedím, ale pak si zase hned půjdeme hrát jó ... proč na mě sahaj a proč mi sahaj na páníčka ... jééé kam zase jdeme ... počkééj, proč mě tady necháváš u toho kůlu, počkéééj, kam jdéééš, vrať se ... a je fuč, ježííííši co budu dělat ... zkusím soustředěný pohled tam, kde se mi ztratil, třeba ho tak přivolám .." Soudě podle výrazu dogoušů, tak podobné myšlenky se jim odehrávaly v hlavě při poslední – speciální - disciplíně, ze které měla většina páníčků obavy. Naši dogoušové však prokázali, že jsou psi na svém místě a že není třeba obav, a tak to bylo téměř vždy za plný počet bodů.

Závody byly zdárně zakončeny a na řadu přišlo rozdávání pohárů vítězům a vzdání cti poraženým.

Kategorie ZZO

  1. místo: Barco Bářín Sen a Petra Valentová
  2. místo: Arthur Bohemia Quercus a David Špinar
  3. místo: Fors Chvalčovický luh a Martina Valoušková

ZZO

Kategorie ZM

  1. místo: Bellisa Říčanská hvězda a Jana Breidlová

zm

Kategorie ZVV1

  1. místo: Argus z Hlinišťat

Jako malý bonbónek jsme pro Vás připravili rozhovor s absolutním vítězem letošního Bendova memoriálu, panem Ing. Vladimírem Foukalem a jeho ženou, kteří se věnují dogám již více než 32 let. Ve výcviku dosáhli spoustu úspěchů. Se psem Argusem z Hlinišťat zvaným Baron, kterému jsou 4 roky, se jim podařilo složit celou řadu zkoušek (ZZO, ZM, ZVV1, SCHHA, ACHHA1, ACHH2, IPO1, IPO2, IPO3). Zeptali jsme se proto pana a paní Foukalových:

argus
Řekněte nám, proč jste se rozhodli pro dogy?
Já jsem se k dogám vlastně přiženil, neboť moje žena měla dogu.
Proto se ptáme paní Foukalové, jak se ona dostala k dogám?
U mě to byla laská na první pohled. Když jsem prvně spatřila dogu, věděla jsem, že je to spojení na celý život.
Máte dogy 32 let, kolik a jaké barvy byly ve Vaší dogouší "stáji"?
Celkem jsme měli 7 dog a kromě modré a žíhané jsme měli všechny barvy. Nejstarší doga se dožila 10 let, ale také jsme měli pejska, který byl moc nemocný – měl nádor - a toho jsme museli bohužel velmi brzy dát utratit.
To je vždy moc smutné. Pojďme tedy na veselejší stránku života dog, a tím je pohyb a cvičení. Jak často s Baronem cvičíte?
S Baronem cvičíme každý třetí, čtvrtý den. Máme skvělý cvičák, kam můžeme kdykoliv a pro Barona je to zábava.
Máte nějaký recept, jak vypracovat výcvik dogouše k dokonalosti? (poznámka autora: při této otázce se oba manželé dají do smíchu).
Cvičíme dogy i pro známé, a zatím jsme na žádný univerzální recept nepřišli. Každá doga je jiná a „funguje“ na něco jiného. Některé udělají cokoliv pro pamlsek, tak je vše učíte přes pamlsky, jiné jako např. náš Baron milují obranu a tudíž jsem ho vše učili přes ni. Je třeba vždy najít to, na co dogouš reaguje, aby přirozeně a rád prováděl cviky, které se má naučit. Je pravda, že většina dog se učí pomaleji než ostatní plemena, ale když se cvik jednou naučí, tak už to nikdy nezapomene.
Co byste doporučili nadšencům a milovníkům tohoto ušlechtilého plemene?
Moc důležitý je i čas. Každý, kdo se rozhodne pro dogy, by měl být připravený věnovat jim poměrně hodně času. A jako nejdůležitější vidím pohyb. Z mé zkušenosti pohyb dogám přináší nejen radost, ale i zdraví, neboť se dobře osvalí, krevní oběh dobře pracuje a všechna potřebná místa v těle tak mohou být dobře vyživena. No a především velkou spoustu lásky a dobrého slova.

Děkujeme manželům Foukalovým za rozhovor a jejich přínosné názory.

Tady vidíte, že to není nic těžkého, stačí čas, trocha píle a pořádná dávka trpělivosti a příští rok se s Vámi potkáme na Bendově memoriálu, třeba jako s vítězem v některé z kategorií.

Podívejte se na celou galerii fotografií z Bendova memoriálu 2004.