Perpetuum mobile, zhmotnění tmy, destilace nápoje neviditelnosti ... tak tohle všechno a ještě mnohem více prováděli mágové a učenci v dílně Rudolfa II. Parta nadšenců a milovníků dog však provádí úplně jiné, o to však užitečnější věci. Každý příběh však má svůj začátek, a ten náš začal ve Strašíně.

Brigáda v ŘepčicíchTi, kteří vloni jezdili se svým "dogoušem" pravidelně cvičit na cvičák do Strašína, vědí, že podmínky pro výcvik dog byly na tomto místě stále složitější, až se staly neúnosnými. Nejednou jsme místo na upraveném cvičišti skončili na louce za vesnicí, až jsme si nakonec řekli, proč nezaložit vlastní ZKO, která bude pro dogy.

A tak to všechno začalo: získat základnu pro založení, zjistit všechna potřebná nařízení a předpisy pro zřízení ZKO, navrhnout způsob fungování a spoustu dalších nutností, které jsou třeba. Naštěstí, kde je vůle, tam je cesta, a tak během několika týdnů byla ZKO založena a nechyběl ani pozemek a zájem vrhnout se do toho nejdůležitějšího – sehnat zařízení, posekat trávu, oplotit pozemek, vyrobit překážky a spoustu dalších nezbytných věcí.

BrigadaDavid: „Tady to nějak nedrží, co?“
Milan: „Já bych řekl, to patří sem...“
David: „ Myslíš a nemůže to vypadnout?“
Tak v podobném duchu začala naše první brigáda na novém pozemku, kde během několika následujících týdnů až měsíců vyroste skvělý cvičák pro naše čtyřnohé miláčky.

Byl to jeden z prvních dnů, kdy se počasí umoudřilo (i když zima ještě drápky nezastrčila a alespoň z části ji zaháněl pohyb a hlavně čaj s rumem). Několik nadšenců, kterým čas dovolil, se vrhlo na první nezbytný krok – posekání trávy. Tedy trávy, tráva se tomu moc říkat nedalo, spíše to byly bodláky a plevel, kterým parné léto nezabránilo vyrůst do metrové výšky, a které sníh ohnul až k zemi. Ti, kdo již podobnou činnost někdy prováděli, si asi dovedou představit, jaká to byla práce. Milan s Davidem, kteří na sebe vzali tu velkou zodpovědnost práce s ostrými předměty, to však i přes nepřízeň přírody zvládali naprosto bravurně.

BrigadaAni přítomné dámy se nedaly zahanbit – rázně se chopily hrábí a jaly se hrabat s větrem o závod. I ony zvítězily nad přírodními živly. Zanedlouho byla posekaná tráva pěkně v kupách a cvičištěm se rozlehly první typické povely a pochvaly: „lehni, zůstaň… tak je hodná…“ A nám nezbývá než těšit se na lepší počasí, abychom v započaté práci mohli pokračovat.

Jste z Prahy či středních Čech a chcete se svou německou dogou cvičit? Přidejte se k nám. Napište si o více informací.