Jednou jsme zase vesele vykračovali do baráčku, kde ho za brankou pouštím z vodítka, aby si mohl překontrolovat, jestli na zahrádce nebyl nějaký vetřelec. Potom obvykle svorně vyjdeme venkovní schody a jdeme se nechat nakrmit. Byl by to den, jako každý jiný, pokud by tatínek nenechal otevřená vrata od garáže. Nero šel jako obvykle se mnou nahoru, tam si to ale rozmyslel a seběhl dolů. Nepřikládala jsem tomu velkou vážnost, protože občas ho nechávám chvilku vyvětrat, pokud má zájem. Vešla jsem do obýváku a najednou se z ulice ozvalo „Dopr...! Nero, Nero!“ Obě jsme s mamkou nejprve ztuhly a vzápětí jsem se zběsile vrhla ze schodů a ven z baráčku. Taťka stál ve dveřích garáže a nechápavě koukal do ulice, kde se procházel Nero a očuchával okolní domy. Volala jsem na něho, ale jeho právě nabytá svoboda, byla přednější.

Opatrně jsem se k němu přibližovala a on vždy o kousek popoběhnul. Štěstí v neštěstí při nás stálo. Otevřely se dveře od sousedního domu a vyšla paní s malinkým pudlíkem. Nero to zaregistroval a rozběhl se k vítanému případnému kamarádovi. Paní měla v tu chvíli ještě bledší obličej, než já. A to už je co říct. Asi nevypadá moc povzbudivě, když se na vás řítí tunový kolos bez obojku a náhubku. V nestřeženém okamžiku jsem popadla okolo klusajícího Nera za volnou kůži na krku a vtáhla ho do garáže. Taťka rychle zabouchnul vrata a neštěstí bylo zažehnáno. Nero si v klidu odhopkal na zahrádku a potom šel nahoru za mamkou, jako by se nechumelilo. Chvíli jsem na taťku koukala jako vrah a potom jsem raději beze slova odešla. Bývala bych řekla hodně ošklivých věcí.

Od té doby se Nero pokusil o útěk ještě jednou. Byla to naprosto stejná situace, ale poučena z minula, nechala jsem mu na krku obojek, takže ho Taťka zachytil včas. Poučila jsem se ještě víc a teď nejenže mu nechávám obojek stále na krku, pokud nejsme doma, ale vždy s Nerem na vodítku projdu spodek baráčku, abych předešla případnému dalšímu útěku. Chybami se člověk učí. Zatím se to vyplácí. Je to zvláštní, ale nemám strach o to, že by Nero někomu něco udělal, spíš mám strach, že by někdo mohl ublížit jemu. Je zvyklý chodit venku jenom na vodítku a člověk dnes a denně slyší o tom, jak někdo přejel psa.